ŽivotopisLit. tvorbaHud. tvorbaObrázkyLinky/InformácieSite map

Mravenci


Boris Vian

Z francuzkeho originalu Les fourmis prelozili Jiri Pelan a Partik Ourednik . Vydalo nakladatelstvo a vydavatelstvo VOLVOX GLOBATOR

Poviedky:
Mravenci, Ucenlivi zaci, Cesta do Konostrova, Rak, Instalater, Liduprazdna cesta, Lekle ryby, Blues pro cerneho kocoura, Mlha, Modra husa, Komparsista,

Mravenci
Kapitola I

Dorazili sme dneska rano, ale privitani se nevyvedlo, na plazi nebyl nikdo, jen hromady mrtvejch chlapu a hromady kousku tech chlapu, kousky tanku a zdemolovanych nakladaku. Odevsad litali kulky. Me tenhle bordel pro nic za nic nebavi. Naskakali sme do vody, ale byla hlubsi, nez to vypadalo na prvni pohled, a sjel sem po bedne s konzervama. Zase prilitla vcelka a klukovi, co sel za mnou , to urvalo tri ctvrte ksichtu. Nechal jsem si tu bednu s konzervama na pamatku. Nahazel sem kousky jeho ksichtu do svoji helmy a dal sem mu je, a on se sel dat osetrit, ale jak to vypadalo, vybral si blbou cestu, protoze za chvili ve vode nestacil, a myslim, ze tam na dne nemoh dost dobre videt, aby nezabloudil.
Ja sem pak bezel spravnym smerem, ale vykoledoval jsem si jen ranu nohou medzi oci. Chtel jsem chlapa servat, ale mina z nej nechala jenom cucky, s kteryma sa uz nedalo mluvit, a tak jsem to prehlid a bezel sem dal.
Deset metru odtud jsem nasel tri dalsi maniky, schovany za betonovym blokem, co strileli nahoru na roh zidky. Byli zpoceny a cely zmaceny a jsem musel vypadat jako oni, tak jsem si klek a strilel jsem taky. Vratil se knam porucik, drzel si objema rukama hlavu a z huny mu tekla krev. Nevypadal, ze by se bavil a hned sebou taky flaknul do pisku, hubu dokoran a ruce roztazeny. Musel pekne zasvinit pisek. A byl to jedinej cistej flek kolem dokola.
Nas clun na melcine odtud vypadal nejdriv vyslovene debilne, a kdyz pak na nej dopadly dva granaty, nevypadal uz ani jako clun. Pekne me to otravilo, protoze na nem zustali dva kamosi, co to chytli, kdyz se zvedali, aby vyskocili na breh. Poklepal jsem na rameno tem trem, co se mnou strileli, a rek jsem jim: "Chlapi, jde se na vec." Pustil jsem je samozrejme napred, a mel jsem cuch, protoze ti, co to do nas sili, sejmuli prvniho i druhyho a prede mnou zustal jen jeden, a ten, chudak mel taky pech, toho horsiho z tech dvou hajzlu sice vyridil, ale ten druhej ho stacil zabit, nez jsem si moh vzit na musku ja jeho.
Ty dve svine za zidkou mely kulomet a hromadu naboju. Obratil jsem ho opacnym smerem a stiskl jsem spoust, ale brzo jsem toho nechal, protoze mi to rvalo usi a taky se ta potvora zacala zasekavat, Jsou nesjspis serizeny jen jednim smerem. Byl jsem tam docela v pohode. Mel jsem odtud peknej rozhled po celym pobrezi. Z more se vsude kourilo a voda strikala naramne vysoko. Taky byly videt zablesky vystrelu z velkejch pancerovejch lodi a jejich granaty mi litaly nad hlavou a vydavali pritom takovej zvlastni temnej zvuj, jako kdyby se zavrtal do vzduchu dunici valec.
Prisel kapitan. Zbylo nas vsehovsudy jedenact. Rek, ze to neni moc, ale ze si nejak poradime. Pozdeji nas doplnili. Zatim nam dal kopat zakopy; myslel jsem si, ze si v nich schrupnem, ale ne, museli jsme do nich vlezt a zase strilet.
Nastesti se situace vyjasnila. Ze clunu ted vyskakovali pocetne silny oddily, ale ryby se jim pletly pod nohy, aby se pomstili za ten zmatek, a vetsina z nich padala do vody, a kdyz se zvedali, chropteli jak duse v pekle. Nekteri se ani nezvedli, a jak se houpali na vlnach, nabirali to rovnou na otevreny more, a kapitan nam hned rozkazal, abysme postupovali za tankem a zneskodnili kulometny hnizdo, ktery se zas rozstekalo.
Zalezli jsme teda za tank, ja az nakonec, protoze k brzdam tech kramu nemam zadmou doveru. Kdyz se jde za tankem, je to prece jenom pohodlnejsi, clovek se nezaplita do ostnatych dratu a kuly padaji jak kuzelky. Akorat se mi nikdy nezamlouvalo, jak tank mandluje mrtvoly a jak to pritom mlaska; ten zvuk si pak clovek ne a ne vybavit, ale v ty chvili je hrozne typickej. Netrvalo to ani tri minuty, vjel na minu a zacal horet. Dva chlapi uz nemohli vylizt, treti to dokazal, ale nechal v tanku nohu, a ani nevim, jestli si toho vsim, nez umrel. Koneckoncu, dva z granatu, co vypalili, uz dopadli do kulometniho hnizda a nadelali tam patricnou paseku. Tem, co lezli z clunu, se ulevilo, jenomze v ty chvili se dala do prace protitankova baterie a dobrejch dvacet jich zustalo lezet ve vode. Ja jsem hned zaleh. Kdyz jsem se trochu vyklonil, videl jsem je ze svyho mista strilet. Vrak tanku, co horel, me malicko kryl, a tak jsem peclive zamiril. Miric se sesypal a hrozne se pritom kroutil, nejsis jsem trefil moc nizko, ale nemoh jsem ho dorazit, musel jsem nejdriv vyridit tri ostatni. Bylo mi z toho nanic, nastesti tank, jak horel, hrozne hucel, a tak jsem je ani neslysel jecet - toho tretiho jsem taky neoddelal moc dobre. Ostatne kolem dokola to v jednom kuse bouchalo a coudilo. Poradne jsem si protrel oci, protoze jsem kvuli potu uz skoro nevidel, a vtom se vratil kapitan. Hejbal jen levou rukou. "Muzete mi pevne privazat pravou ruku k telu?" Povidam, ze jo, a zacal jsem ho omotavat facem, kdyz se najednou obema nohama odlepil od zeme a sletel na me, ponevadz za nim dopad granat. Hned ztuhnul, a mne se zdalo, ze tak nejak to vypada, kdyz clovek umre moc unavenej, kazdopadne jsem ho takhle ze sebe snaz sundal. A pak jsem musel usnout, a kdyz jsem se probudil, slysel jsem vsechen ten ramus z dalky a jeden z tech chlapu, co maju cerveny krize kolem helmy, mi nalival kafe.

ŽivotopisLit. tvorbaHud. tvorbaObrázkyLinky/InformácieSite map