Naplivu na vase hroby
Vernon Sullivan
Z francuzkeho originalu J'irai cracher sur vos tombes prelozili Martin Rizek a Petr Turek. Vydalo nakladatelstvo KRA
Kapitola V
...
Judy se zastavila za mnou.
- Ta vase nezna pritelkyne je groggy, Lee. To jste ji zbusil?
- Nevim, jestli to je mnou nebo tim ginem, ktery vypila, ale se spankem
spravedlivych to nema nic spolecneho.
- Ted anebo nikdy, muj mily, jdete na to.
- Otravujete me. S opilou zenou je to prilis snadne.
- No tak, vy tady!
To byl nezny hlas Jean. Procitala.
- Nemavajte se mnou takhle!
Videl jsem, ze zacne v okamziku zvracet a skocil jsem s no do zahrady. Judy
zavrela dvere a ja podepiral Jean hlavu. Bylo to jasne. Nic nez sami gin. A
udrzet ji bylo tezke jako udrzet kone. Uplne se poddala. Drzela jsem ji jednou
rukou.
- Vyhrnte mi rukav, sykl jsem na Judy.
Vyhrnula mi rukav smokingu ja chytil starsi ze sester Asquithovych z druhe
strany.
- Je to dobry, rekla Judy, kdyz operace skoncila. Mate to u me. Ale nemusite
pospichat.
Bill mezitim odnesl lahve.
- Kde tu mate vodu? zeptal jsem se Judy.
- Uvnitr. Pojdte, muzeme jit zadem.
Sel jsem za ni do zahrady a vlekl jsem Jean, ktera na sterku v aleji klopytala
pre kazdem kroku. Paneboze! Jak ta holka byla tezka! Me ruce dostaly zabrat.
Judy sla prede mnou na schodech a zavedla me do patra. Ostatni uz delali v
obyvaku pekny randal, ale dvere byly zavrene a nastesti jejich povyk tlumily.
Poslepu jsem vystoupil ve tme, ridil jsem se podle svetlejsi postavy Judy.
Nahore se ji povedlo najit vypinac a ja vesel do koupelny. Pred vanou lezela
velka predlozka z penove gumy.
- Dejte ji tady na to, rekla Judy.
- Neblbnete, odvetil jsem. Sundejte ji sukni.
Rozepnula zip a jednim pohybem ji lehkou latku sundala. Srolovala ji puncochy
pres kotniky. Opravdu jsem nevedel, jak vypada divka s hezkou postavou, dokud
jsem na tehlr gumove predlozce nevidel nahou Jean Asquitovou. Bylo to jak ve
snu. Mela zavrene oci a trochu slintala. Osusil jsem ji usta rucnikem. Ne kvuli
ni, ale kvuli sobe. Judy se prehrabovala v lekarnicce.
- Nasla jsem, co potrebuje, Lee. Dejte ji napit tohle.
- Ted nebude moc pit. Spi. Nema nic v zaludku.
- No tak se do toho dejte, Lee. Na mne se neohlizejte. Az se vzbudi, treba se
neda.
- Prehanite to, Judy.
- Vadi vam, ze jsem oblecena?
Sla ke dverim a otocila klicem v zamku. A pak si sundala saty a podprsenku. Mela
jen puncochy.
- Tak do toho, Lee.
S roztazenyma nohama si sedla na vanu a divala se na me. Uz jsem nemohl dal
cekat. Shodil jsem ze sebe handry.
- Prilepte se na ni, Lee. Pospeste si.
- Judy, rekl jsem ji, jste hnusna.
- Proc? Mne se to libi, videt vas na ty holce. No tak, Lee, no...
Sesul jsem se na tu divku, ale ta zatracena Judy mi vzala dech. Vubec mi to
neslo. Zustal jsem vklece, ona byla mezi myma nohama. Judy se priblizila znovu.
Citil jsem na sobe jeji ruku, zavedla mne, kam bylo treba. Ruku tam nechala.
Vzrusovalo me to tak, ze jsem malem zacal rvat. Jean Asquithova se nehybala, a
pak - pohled mi sklouzl na jeji oblicej - jeste slintala. Otevrela napul oci,
pak je zas zavrela a citil jsem, ze se zacina trochu pohybovat - pohybovat bedry
- a Judy mezitim pokracovala a druhou rukou mi hladila spodni partie tela.
Judy se zvedla. Presla mistnosti a svetlo zhaslo. Prece jen si netroufla delat
vsechno za svetla. Vratila se a myslel jsem, ze chce zacit znovu, ale ona se
nade mnou naklonila a satrala po mne. Byl jsem stale ve stejne pozici a ona si
mi po brise lehla na zada hlavou dolu, a ted to misto rukou delala usty.
Kapitola X
Kdyz jsme vysli ven, meli jsme toho oba v sobe az az a ja jsem pres Dexterovy
protesty usedl za volant.
- Nechci, abyste mi na sobotu zohavil ksicht. Kdyz ridite, divate se porad kde
co lita a ja pri tom vzdycky mam pocit, ze umiram.
- Ale vzdyt vy neznate cestu, Lee...
- No a co! pravil jsem. Budete mi rikat, kudy mam jet.
- Vzdyt vy do te ctvrti nikdy nejezdite a je to tam slozite.
- Ale! Neotravujte, Dexi. Jak se ta ulice jmenuje?
- Dobra, tak nas zavezte do cisla 300 ve Stephen's Street.
- Je to tudy? zeptal jsem se ho a namiril ukazovak neurcite smerem k zapadni
ctvrti...
- Ano. Znate to tam?
- Ja se vyznam vsude, ujistil jsem ho. A ted, jedeme.
Ridit ten packard, to byla parada. Dex ho nemel rad, daval prednost cadillacu
svych rodicu; ale ve srovnani s nashem to byla opravdu pohoda.
- Jedeme primo do Stephen's Street?
- Kousek odtamtud, rekl Dex.
Prestoze byl zlitej jako kara, drzel se slusne. Clovek by rekl, ze nic nepil.
Prijeli jsme primo do mistni chudinske ctvrti. Zacatek Stephen's Street jeste
usel, ale pocinaje cislem 200 tam stali lacine cinzaky, pak cim dal tim
ubozejsi jednoposchodove barabizny. U cisla 300 to jeste jakztakz drzelo
pohromade. Pred domy stalo nekolik starych vozu, skoro z dob tecka od Forda.
Zastavil jsem, kde mi Dex ukazal.
- Pojdte, Lee. Kousek pujdeme pesky.
Zavrel dvere a vyrazili jsme. Zabocil do vedlejsi ulice a usel asi sto metru.
Byly tam stromy a rozbite ploty. Dex se zastavil pred dvoupatrovym barakem,
ktery mel druhe patro z prken. Mrizovany plot kolem hromady smeti, ktera
tvorila zahradu, byl kupodivu v uchazejicim stavu. Vesel brankou bez zvoneni.
Byla uz skoro tma a zakouti se hemzila podivnymi stiny.
- Pojdte, Lee, rekl. Jsme na miste.
- Jdu za vami.
Pred domem byl jediny ker ruzi, ale jeho vune stacila prekryt zapach svinstva,
ktere se valelo vsude kolem. Dex vyskocil po dvou schodech ke vchodu z boku
domu. Na zazvoneni prisla otevrit tlusta cernoska. Obratila se k nam zady aniz
rekla jedine slovo a Dexter ji nasledoval. Zavrel jsem za sebou dvere.
V prvnim patre ustoupila, aby nas nechala projit. V male mistnosti byl gauc,
lahev a dve sklenky a pak dve divenky mezi jedenacti a dvanacti roky - jedna
byla drobna, buclata a pihovata zrzka a druha mlada cernoska. Ta byla jak se
zdalo, starsi.
Sedeli zpusobne na gauci, obe v bluzicke a prilis kratke sukynce.
- Tyhle panove vam daji dolary, rekla jim cernoska. Tak na ne budte hodny.
Zavrela dvere a nechala nas o samote. Podival jsem se na Dextera.
- Svleknete se, Lee. Byva tu horko.
Otocil se na zrzku.
- Pojd mi pomoct, Jo.
- Jmenuji se Polly, reklo dite. Date mi dolary?
- Jasne, odpovedel Dex.
Vytahl z kapsy svezek zmackanych desetidolarovek a podal je te holce.
- Pojd mi pomoct sundat kalhoty.
Jeste jsem se ani nehnul. Dival jsem se na zrzku, jak se zveda. Muselo ji byt
uz vic jak dvanact. Pod prilis kratkou sukni mela hezky kulatouckou prdelku.
Vedel jsem, ze Dex se na me diva.
- Ja se vezmu tu zrzku, rekl mi.
- Vite, ze za to riskujeme kriminal.
- Co vam vadi? Barva jeji kuze? vypalil na me zprudka.
Tak tohle na me chystal. Porad se na me dival skrz tu svou patku. Cekal.
Myslim, ze jsem nehnul ani brvou. Obe ponekud vydesene divky ztuhly...
- Pojd, Polly, rekl Dex. Chces se trochu napit?
- Radsi ne, rekla. Muzu vam pomoci bez piti.
V minute byl svleceny, posadil si to dite na klin a vyhrnul ji sukni. Oblicej
mu zbrunatnel a zacal supet.
- Nebude me to bolet? rekla.
- Bud hezky poslusna, odpovedel Dexter. Jinak nebudou dolary.
Strcil ji ruku mezi nohy a ona zacala plakat.
- Mlc! rekl. Nebo reknu Anne, aby ti natloukla...
Otocil hlavu ke mne. Nehybal jsem se.
- To vam vadi barva jeji kuze? rekl podruhe. Chcete tu moji?
- Je to v pohode, rekl jsem.
Podival jsem se na tu druhou. Drbala se na hlave, uplne vsechno ji bylo
lhostejne. Ta byla uz zaskolena.
- Pojd ke mne, rekl jsem.
- Jen do toho, Lee, rekl Dex, jsou ciste. Tak budes zticha?
Polly prestala plakat a popotahla.
- Jste na me moc velky..., rekla. Boli me to!...
- Mlc, rekl Dex. Dostanes pret dolaru navic.
Hekal jako pes. A pak ji uchopil za stehna a zacal sebou na zidli vrtet.
Polly dal tise plakala. Mala cernoska se na me podivala.
- Svlekni se, rekl jsem ji, lehni si na gauc.
Sundal jsem si sako a rozepnul pasek. Kdyz jsem do ni vstupoval, slabe
vykrikla. A byla pekelne zhava.
Kapitola XVIII
....
To vsechno se mi mihlo hlavou za jedinou vterinu; v nasledujici vterine jsem byl
u ni a kroutil jsem ji zapesti. Pak jsem ji dal vsi silou pesti na skran,
protoze se snazila me kousnout; ale byl jsem v nevyhodne pozici a rana me bolela
jako prase. Dostala to, svezla se na zem a nehybala se, ale to mi jeste
nestacilo. Zvedl jsem revorver a strcil jsem si ho do kapsy. Byla to jen raze
6,35 jako ten muj, ale ta devka mirila dobre. Vratil jsem se rychle k autu.
Drzel jsem svou levou pazi v prave ruce a nejspis jsem se sklebil jako nekala
cinska maska, ale byl jsem tak rozzureny, ze jsem si ani neuvedomoval, jak mi je
zle.
Nasel jsem, co jsem hledal, totiz provaz, a vratil jsem se s nim spatky. Lou se
zacala hybat. Mel jsem jen jednu ruku na to abych ji svazal paze, a slo to
spatne, ale kdyz jsem skoncil, zacal jsem ji fackovat; serval jsem z ni sukni,
roztrhl ji svetr a pak ji zase fackoval. Kdyz jsem z ni stahoval ten zatraceny
svetr, musel jsem ji pridrzet kolenem, a podarilo se mi rozdelat ji jen predek.
Zacinalo se trochu rozetmivat; cast jejiho tela byla zrovna v temnejsim stinu
stromu.
V te chvili skusila promluvit a rekla mi, ze ji nedostanu, ze prave volala
Dexovi, aby upozornil policisty, a ze vedela, ze jsem krysa od te chvile, kdy
jsem mluvil o tom, ze oddelam jeji sestru. Zachechtal jsem se, i ona se pokusila
o usmev a ja ji prastil pesti co celisti. Poprsi mela studene a tvrde; zeptal
jsem se ji, proc na me strilela a snazil jsem se uklidnit se; rekla mi, ze jsem
hnusny negr, to ji rekl Dexter, a ze se mnou jela, aby varovala Jean, a ze me
nenavidi jako nikdy nikoho predtim.
Znovu jsem se uchechtl. V prsou mi to busilo jak kovarske kladivo, ruce se mi
trasli a leva paze mi silne krvacela; citil jsem, jak mi po krev steka po
predlokti.
Tak jsem si odvetil, ze belosi mi zabili bratra a ze me jen tak nedostanou, ale
ze ona v kazdem pripade zhebne, a serverl jsem ji rukou nadro, az skoro omdlela,
ale nic nerikala. Strasne jsem ji zfackoval. Znovu otevrela oci. Svitalo a videl
jsem, jak se ji oci trpyti slzami a vztekem; sklonil jsem se nad ni; myslim, ze
jsem supel jako zvire a ona zacala rvat. Kousl jsem ji primo mezi stehna. Usta
jsem mel plna jejich cernych a tvrdych chlupu; trochu jsem povolil a pak jsem
pokracoval niz, kde to bylo hebci. Noril jsem se do jejiho parfemu, byla
navonena az tam, a sevrel jsem zuby. Snazil jsem se ji rukou zacpat usta, ale
ona rvala jako tur, byl to rev, ktery pronikal az do morku kosti. Tak jsem vsi
silou sevrel zuby a pronikl jsem dovnitr. Citil jsem, jak mi krev cvrci do ust.
Bedra se ji zmitala i presto, ze byla spoutana. Mel jsem oblicej plny krve
atrochu jsem couvl na kolena. Nikdy jsem neslisel zadnou zenu takhle jecet;
najednou jsem si uvedomil, ze mi vsechno vystrikalo do slipu; rozechvelo mne to
jak nikdy, ale bal jsem se, aby nikto neprisel. Skrtl jsem zapalkou a videl, ze
silne krvaci. Pak jsem do ni zacal busit, nejdriv jen pravou pesti, do celisti,
citil jsem, jak ji praskaji zuby s pokracoval jsem, chcel jsem ji umlcet.
Pritvrdil jsem, pak jsem popad jeji sukni, prilepil jsem ji to pres usta a sedl
jsem ji na hlavu. Zmitala se jak cerv. Nikdy bych si nepomyslel, ze bude mit tak
tuhy korinak; pak se pohnula tak prudce, az jsem si myslel, ze se mi urve leve
predlokti; uvedomil jsem si, ze jsem tak rozvztekany, ze bych z ni stahl kuzi;
tehdy jsem se zvedl, abych ji dodelal kopanci a celou svou vahou jsem ji stoupl
na hrdlo. Kdyz se uz nehybala, citil jsem, ze se to vraci podruhe. Ted se mi
klepala kolena a bal jsem se, ze se taky svalim.
Kapitola XXIV
Lide z vesnice ho nakonec povesili, protoze byl negr. V kalhotach se mu na
podbrisku vytvorila smesna boule.
